Miloslav SONNY Halas: 10. ročník memoriálu Miloslava Sonnyho Halase

23. března 2019

Zpráva o průběhu jubilejního 10. Memoriálu Miloslava Sonnyho Halase

Již v nezvykle početně obsazeném autobuse z Tišnova do Drahonína bylo zřejmé, že 10. jubilejní ročník memoriálu bude důstojně oslaven. Nádherné počasí začínajícího jara v krásné krajině a věhlas Sonnyho přilákalo i řadu nových účastníků, kterým Sonnyho osoba či jeho pověst učarovala. Avizovaná bohatá náplň nás hnala neomylně nejkratší cestou necestou přes zbytky hradu Košíkov na samotu Štymberk, inspirující místo kde, jak víme, Sonny trávil své dětství a kde jsme už po desáté byli srdečně se všemi poctami udělovanými jen nejvzácnějším návštěvám uvítáni prof. Voráčem a jeho paní. Dobře bolo. Tišnovské nakladatelství SURSUM v osobách svých principálů Miroslava Klepáčka a Ivany Kurucové jako v dobách Krameriových doneslo na svých zádech ještě teplé (a to je neuvěřitelné, protože ještě 4 dny předtím probíhaly závěrečné korektury) nejnovější produkt. Byla to pro tuto příležitost načasovaná kniha Josefa Šamánka věnovaná Sonnymu, jeho přátelům a době v níž žil, nejen s krásným názvem BRANOU NEBES KU BLANKYTU odkazujícím na tišnovanství Sonnyho jeho atributy Brány nebes (Porta Coeli) a blankytu, a krásnou obálkou, ale i obsahem tak obecně i lidsky živým, že i čtenář, který Sonnyho či jeho dílo nezná, se od čtení těžko odpoutává. Navíc text je obohacen více než 60 fotografiemi, ostatně celý donesený náklad si účastnici ku spokojenosti nakladatelů rozebrali a někteří si vzali i více výtisků a to nejen pod silným dojmem působivého čtení ukázek od autora. Kniha bude v distribuci Kosmasu a tedy je ji možno získat u knihkupců.

Nemenší zážitek pro tuto příležitost připravil ze svého bezedného archivu čerstvý laureát Ceny jihomoravského kraje 2018 za umělecký přínos Karel Slach, a to dokumentárním filmem zachycující atmosféru Sonnyho bytu a oslavu narozenin rok před jeho úmrtím. Dávný Sonnyho přítel, Karel Nečas, ač osobně nepřítomen, poskytl k této příležitosti důkaz toho, jak Vídeňané pochopili obchodní hodnotu Sonnyho a úspěšně prodávají jeho podobu po vídeňských trzích, a tak vlastně šíří sice anonymně jeho slávu po světě. I předseda Společnosti přátel Sonnyho (SpS) Jan Lacina využil kulatého výročí k udělení Čestného blankytného uznání s pěti tišnovskými rorýsy v jeho vlastnoručním autorském provedení (což je pro lepší pochopení v našich poměrech obdoba nejvyššího státního vyznamenání tedy Řádu bílého lva) za zásluhy o šíření památky Sonnyho a jeho díla J. Voráčovi, K. Slachovi a I. Dostálovi. Všem účastníkům přidal z vlastních zdrojů i Tišnovské blankytné tedy originální etiketu na Sonnyho víno (Tišnovské blankytné dle Sonnyho receptu z jeho dosud nevydaného Tišnoveckého chuťopisu může být jakékoliv víno, které rodáci považují za velmi dobré ať pochází odkudkoliv, akorát musí být dle barvy plněno ručně do láhví opatřených patřičnou vinětou a může to být i sekt) s vlastnoručním věnovacím nápisem, kde mimo jiné upozorňuje na blankytnou umanutost Sonnyho. Na dovršení oslav jubilea obdrželi všichni absolventi 10. memoriálu Čestné uznání za zdolání cesty KU! blankytu v podobě geometrického sdělení -TUDY CESTA NEVEDE- inspirovaného přednáškou Jiřího Valocha O atributech a symbolech používaných v LANDartu z dílny Michala Kvapila. Pak následovala pieta u místa rozptylu Sonnyho popela se vzpomínkou Jana Laciny a jeho recitací neznámé básně tišnovského anonyma, které i pro poučení Vás, P.T. čtenářů, si dovolujeme níže ocitovat. A po opulentním štymberském občerstvení se účastníci odebrali údolím říčky Bobrůvky čili Loučky přes zdravě radioaktivní potok Hadůvka k závěru memoriálu do hospůdky Pod kapličkou ve Skryjích a završili tak před odjezdem krásný a důstojný jubilejní 10. ročník memoriálu. A na uvedených odkazech i Vy máte možnost být také účastníky a užít si také trochu jeho atmosféry:

ve filmové reportáži Karla Baláče

ve fotografiích Jaroslava Pulicara